Páteř: funkce pohybové osy

Jednou z funkcí páteře je tvorba pohybové osy (axis) těla. Tato její fce je již celkem dobře prozkoumána. Exituje již nesčetné množství studií provedených klinicky či pomocí rtg a nověji CT a NMR snímků a rovněž sledováním elektrické aktivity svalů trupu i končetin, a dokonce měřením tlaku v disku při ruůzných pohybech bez i se zatížením. Z těchto údajů byla pak provedena tzv. biomechanická analýza s komplikovanými teoretickkými výpočty.
Bylo zjištěno, že hlavní úseky páteře, ve kterých se dějí pohyby, jsou krční a bederní. V krčním úseku se při předklonu vztváří obloukovitá kyfóza (zakřivení vzad) s posunem výše položeného obratle dopředu, přičemž stupeň posunu (ostatně nevelkého) je individuální (patrně podle pevnosti vazivového aparátu), diskus se vpředu snižuje a vzadu rozšiřuje, kloubín vžýběžky horního (kraniálního) obratle se proti výběžkům dolního (kaudálního) obratle posunují nahoru – takže se spojení výběžků uvolňuje. Při záklonu se pak lordóza (zakřivení vpřed) prohlubuje a vše ostatní má pak opačné znaménko. Otáčení (rotace) se pak děje převážně ve spojení týlní kosti s páteří (atlas, epistrofeus), menší pohyb do 25° pak výlučně zde. V bederním úseku jsou pak změny při pohybech vcelku obdobné, meziobratlové prostory se při předklonu (anteflexi) rozšiřují, při záklonu (retroflexi) zužují. V anteflexi jsou obratle v mnohem labilnějším postavení než při retroflexi. Linie zadních hran obratlových těl je plynulá a úchylka obratle vpřed či vzad již není normální. Těchto pohybů se účastní i pánev a aktivně i tzv. sakroiliakální kloub. Přitom se pochopitelně napínají či uvolňují vazy a skupiny svalů. Hlavní význam pro stabilitu páteře pak mají svaly trupu – zádové a pbřišní svalstvo, jehož napětí zajišťuje přiměřený nitrobřišní tlak. Flexi (ohnutí) trupu do 60° zajišťuje především bederní páteř, do 25° kyčle a pánev, zprvu ji udržují natahovači trupu, pak vazy. Extnzi (vzpřímení) provádí nejdříve pánev,, pak páteř. Nejdříve jsou v činnosti hýžďové a stehenní svaly, pak až natahovači (erektoři) trupu. Při úklonech pak působí svalové skupiny kombinovaně. Je zřetelné, že všechny tyto pohyby jsou nesmírně komplikované děje – vždyť se jich účastní na stovnku kloubů (53 páteřních, další spojení žeber s páteří), stovky vazů a desítky svalů. O tom, které svaly a vazy budou v dané sekvecni pohybu uvolněny, či naopak naplnuty, rozhoduje tzv. motorické centrum v mozku, kde je vytvořen tzv. pohybový vzorec, který opakováním vytváří tzv. pohybový stereotyp.

Použitá literatura:
KÁŠ, S. ORSZÁGH, J., Ischias a jiné nemoci páteře. 1.vydání, Olomouc: Brána, 1995, 168s. ISBN 80-85946-14-9

Sdílej na ...
This entry was posted in Fyziologie. Bookmark the permalink.