Zatížení páteře

Páteř, zvláště pak její dolní bederní část, je vysoce namáhána. Zakřivení páteře je ve vývjové řadě způsobeno vzpřímením polohy, a tím je páteř vystavena gravitačním zákonům. Je zajímavé, že v beztížném stavu u astronautů se bederní lordóza vyrovnává.
Zvedáme li navíc ještě nějaký předmět, zátěž páteře se pochopitelně zvýší. Tak při měření intradiskálního tlaku v disku L III bylo zjištěno, že je v bederní oblasti ve stoji zátěž okolo 300 N (newtonů), to je asi 139 kg, při zvedání osmikologramového závaží 650 N (300 kg), a zvedáme-li je s nataženýma rukama, stoupne na 1170 N (541 kg). Přitom intraabdominální tlak ulehčuje kompresivní síly v průměru o 15 % (význam břišního svalstva!). V disku L V jsou hodnoty ještě větší.

Diskus

Nejvýznamější struktura, umožňující dobrou pohyblivost, je pak meziobratlová destička – diskus. Podle některých údajů tvoří disky 33 % délky páteře. Jejich struktura byla popsána výše. Protože jde o relativně pružnou a měkkou tkáň – zvláště se to týká jádra – N. pulposus – může se dobře přizpůsobit tlakům, tj. rozšiřovat, zužovat, stlačovat, prostě podle potřeby se deformaovat. Jádro dovoluje rovnoměrné rozložení sil ve všech směrech. Jde však o tkáň s velkým obsahem vody a nepatrným během zrání mizícím přímým krevním zásobením, vyživovanou pak difuzí – prolínáním a nasáváním – potřebných látek. S přibývajícími léty se zvysušuje a ztrácí elasticitu, ve vazivovém prstenci i na přilehlých pchrupavčitých ploškách obratlů se objevují drobné trhlinky, vazivo se stává méně pevným, diskus se snižuje a v okolí vznikají kostní nárůstky z novotvořené z dráždění kostních buněk (pověstné a přeceňované zobáčky). Je to však normální proces stárnutí a sám o sobě nemusí vést k žádnému onemocnění. Je pouze jeho předpokladem.

Meziobratlový otvor

K disku, který de facto není úplným kloubem, protože jeho pohyby v určitých směrech jsou dosti výrazně limitovány (tzv. syndezmóza), přistupují však ještě dva – pravý a levý – meziobratlové klouby, jejichž funkce byla již popsána. Tím je tvořen v každé páteřní etáži tříkloubový systém. Tyto klouby spolu s přiléhajícími částmí obratlových oblouků a zadní stranou obratlového těla tvoří meziobratlový otvor, kterým z páteřního kanálu proniká navenek příslušný nervový kořen (viz. výše). Tento otvor je až pětkrát širší než samotný nerv, jenž má tudíž za normálních okolností dost prostoru.

Použitá literatura:
KÁŠ, S. ORSZÁGH, J., Ischias a jiné nemoci páteře. 1.vydání, Olomouc: Brána, 1995, 168s. ISBN 80-85946-14-9

Sdílej na ...
This entry was posted in Fyziologie. Bookmark the permalink.