Rizikové faktory vzniku bolestí zad

Ke vzniku bolestí zad může vést mnoho různorodých příčin. Jednotlivé možné příčiny vzniku bolesti zad můžeme považovat za rizikové faktory, které svou přítomností zvyšují pravděpodobnost vzniku bolestí právě v oblasti zad. Na druhé straně se dají popsat faktory ochranné, které naopak lidem pomáhají zůstat zdraví nebo se s chorobou bolesti zad lépe vypořádat. Převažují-li faktory rizikové, je vznik bolestí zad vysoce pravděpodobný.
Spektrum možných příčin – rizikových faktorů bolestí zad je různorodé:

  • Nedostatek pohybu – neboli tzv hypokinéza má za důsledek snížení kondičních parametrů, tedy svalové síly, rychlosti a vytrvalosti a i koordinačních schoností. Tato kondiční nedostatečnost shoršuje schopnost správného držení těla a z jakékoliv náročnější pohybové aktivity dělá příčinu aktutního přetížení organismu.
  • Jednostranná tělesná zátěž – v podobě jednostranné pracovní zátěže (fyzická práce, sezení u PC, dlouhodobé stání) nebo jednotvárné zatížení při sportu nebo hobby. Ať už je taková zátěž jakákoliv ze zmíněných přináší riziko adaptace na tuto zátěž a vzniku svalových dysbalancí.
  • Svalové dysbalance – vzikají jako adaptace na jednostrannou fizyckou zátěž organismu. Je to nesouměrný rozvoj kondičních schopností jednostlivých tělesných partií jedince. Svalové dysbalance jsou většinou patrné již na pouhý pohled, avšak někdy je k jejich odhalení třeba odborného vyšetření – tzv. Diagnostika pohybového aparátu.
  • Nadváha – je rizikovým faktorem, kerý je vlastně soustavným přetěžovnáním pohybové soustavy nadměrnou váhou jedince. Obezita nebo i nižší stupně nadváhy přetěžují zejména posturální svalstvo, nicméně i fázické svaly musí vyvýjet větší úsilí ke splnění daného pohybového úkolu než by musely při normální váze jedince. Tato potřeba zvýšeného úsilí k pohybu může způsobovat nechuť k pohybu a v návaznosti pak být příčinou výše zmíněného nedostatku pohybu.
  • Chybné pohybové stereotypy – jsou další možnou příčinou vzniku bolestí zad. K narušení správných pohybových stereotypů tj. narušení optimálního vykonávání základních pohybů a pohybových úkolů většinou dochází při zkrácení nebo oslabení jednotlivých svalů. Tyto svaly tak ztrácejí schopnost plnit svou funkci vrámci pohybových stereotypů a v jejich funkci je nahrazují svlay jiné, které za normálního stavu v daném pohybovém stereotypu nehrají žádnou nebo jinou roli. Tyto změny pak mohou způsobit přetěžování takto zapojovaných svalů.
  • Strukturální změny páteře a meziobratlových plotének
  • Psychycká zátěž a stres

Ochranné faktory se dají popsat jako opačné těm rizikovým, nicméně i zde platí pravidlo přiměřenosti. Např. pravidelný pohyb patří k důležitým ochranným faktorům ale jen do přiměřené míry. Stanovení takové míry je problematické, ale v zásadě se dá říci, že vhodný je každá pohybová aktvita, po které následuje dostatečná doba na regeneraci.
V zájmu ochrany zdraví zad, je tedy třeba se vyvarovat všech výše zmíněných rizikových faktorů a naopak přiměřeně se vystavovat faktorům ochranným.

Použitá literatura:
KEMPF, H. Záda – zbavte se bolestí navždy. 1.vydání, Praha: PRAGMA, 1995, 302s. ISBN 80-7205-704-9

Sdílej na ...
This entry was posted in Příčiny bolesti zad. Bookmark the permalink.