Vliv civilizace na bolesti zad

Bolesti zad a celý okruh s nimi spřízněných patologických stavů pocházejících od páteře a jejichž hlavním příznakem je bolest, jsou nejzávažnějším, a proto i nejznámějším představitelem funkčních poruch pohybového systému. Je možné říci, že nejvíce postižených bolestí zad je mezi lidmi produktivního věku a také mezi lidmi mladšími a o něco málo staršími, u kterých je páteř sice už mírně opotřebovaná, ale ještě poddajná a bez významných strukturálních změn. K strukturálním změnám dochází až v pozdějším věku, kdy je páteř “zacementována”  pomocí tzv výrustků, čímž se eliminuje její hybnost a tudíž i nebezpečí vyhřeznutí ploténky.

V současné době patří vertebrogenní onemocnění a stím spojené bolesti zad k nejčastějším zdravotním poruchám vůbec. Podle některých statistik se už probojovala na druhé místo v žebříščku příčin pracovní neschopnosti – hned za běžné nemoci z nachlazení, různé virózy a infrekce dýchacích cest – jejich frekvence se zřejmě stále zvyšuje.

Není samozřejmě náhoda, že se bolesti v zádech staly všelidovým onemocněním právě až v několika posledních desetiletích, kdy se tak radikálně změni způsob života, kdy se v stále větší míře uplatňují negativní vlivy civilizace na člověka a kdy se, mimo jiné, doslova naruby obrátil i jeho pohybový režim.

Nevhodný pohybový režim dnešnícho člověka se obvykle definuje až příliš zjednodušeně, a tdíž nepřesně – jako že máme málo pohybu. Ve skutečnosti jde o nedostatek pohybu při nadměrném statickém zatěžování pohybového systému, o naprostý nepoměr mezi jeho pohybovou a posturální aktivitou. Všeobecný úbytek fyzicky náročnější práce, dlouhé setrvávání v nucených pracovních a nedbalých odpočinkových polohách, příliš časté používání dopravních prostředků a zanedbávání přirozených lokomočních pohybů (chůze, běh) – to vše znamená vlastně přesun úkolů z aktivní složky pohybového systému na pasivní a její nadměrné přetěžování.

Vertebrogenní poruchy potažmo bolesti zad jsou typickou civilizační chorobou – v plném smyslu tohoto dnes tak frekventovaného pojmu. Na jejich “explozi” v druhé polovině minulého století se především podílela a podílí, jednak obecně nízká zdatnost pohybového systému a jednak jeho nevhodné funkční zatěžování, nesprávné používání – tedy dva rysy, které jsou přímo charakteristické pro člověka dneška a jeho každodenní život.

Nic na tom neměni skutečnost, že vertebrogenní onemocnění v doprovodu bolesti zad, na rozdíl od jiných civilizačních chorob dospělého věku, sotvakdy bezprostředně ohrožuje život postiženého: víme ovšem až příliš dobře, jak jej dokáže znepříjemnit a doslova znehodnotit. Nebubírá sice leta životu, ale ubírá život letům, a to čato těm nejlepším.

 

Použitá literatura:

ČERMÁK, J. CHVÁLOVÁ, O. BOTLÍKOVÁ, V. Záda už mě nebolí. 1.vydání, Praha: nak. Svojka a Vašut, 1992. 144s. ISBN 80-900258-5-4

 

Sdílej na ...
This entry was posted in Příčiny bolesti zad. Bookmark the permalink.